Stručná historie letiště
Vojenské cvičiště
V roce 1905 dochází k přemístění olomouckého vojenského cvičiště na území Neředína. Toto cvičiště sloužící ke cvičením olomoucké posádky, bylo o letních nedělích příležitostně využíváno i k důstojnickým koňským dostihům. Cesta po hřebeni Tabulového vrchu se stala oblíbenou procházkovou trasou olomoučanů s nádherným výhledem na město a Svatý Kopeček. S rozvojem aviatiky se vojenská cvičiště stala i místem pořádání veřejných vzletů prvních aviatiků. Olomouc měla tu čest stát se prvním městem na území Moravy a Slezska, kde byl proveden vzlet letadla těžšího vzduchu. Stalo se tak v podvečer 21. srpna 1910, kdy na zdejším cvičišti vzlétl ing. Jan Kašpar na letadle Blériot XI. Jeho let trval 6:32,8 min. O rok později, 23.října 1911 zde vzlétl nadporučík Jindřich Bier na Ettrichově jednoplošníku a létal téměř půl hodiny. Za první světové války (1914-1918) sloužilo olomoucké vojenské cvičiště i jako záložní letiště nově zřízené rakousko-uherské poštovní linky Vídeň-Krakow-Lvov-Kyjev. Provoz na této poštovní lince byl zahájen 31. března 1918. V blízkosti Fortu XV. byl pro letadla postaven plátěný hangár. O důležitosti svědčí i skutečnost, že letiště mělo i svého určeného velitele.
Přehled budování olomouckého letiště
Po vzniku Československé republiky 28.října 1918 byla Olomouc vybrána jako centrum vojenské aviatiky pro Moravu a Slezko. Na neředínském vojenském cvičišti zůstal po poštovní lince jeden plachtový hangár a v něm letoun Hansa-Brandenburg 276. O zřízení letiště bylo oficiálně rozhodnuto již 30. prosince 1918 nařízením Ministerstava Národní Obrany (MNO). Letiště se stalo působištěm 2. Leteckého pluku a Hlavních leteckých dílen .
Počátkem roku 1919 byly zahájeny práce na přeměně vojenského cvičiště ve funkční letiště. V dubnu byl pro letadla provizorně postaven plátěný hangár, a zahájen letový provoz. Zpočátku se jednalo hlavně o cvičné a kondiční létání. V měsíci červnu byl pro letadla firmou stavitele Lošťáka postaven montovaný hangár typu “Wagner” s železnou konstrukcí. Tento hangár ještě téhož roku doplnily čtyři dřevěné polní hangáry a další tři železné hangáry “Wagner” dovezené z Vídně a Chebu. Počátkem roku 1920 tak bylo na letišti pro úschovu letadel k dispozici již osm postavených hangárů, které brzy doplnily ještě dva dřevěné hangáry typu “Ehrenvald”. Pro zabezpečení chodu letiště byla postavena strážnice, benzínové skladiště a ubikace pro mužstvo s kanceláří. V krátké době byly postaveny další budovy pro mužstvo, velitelská budova, kuchyně a budova povětrnostní stanice.. Pro provozní zabezpečení letiště byly využívány i místnosti ve Fortu XV.
V červnu roku 1924 byla oficiálně dána k užívání v dolní části letiště, blíže k Topolanům, šestice montovaných hangárů typu Pícha I. Tyto následně doplnily ještě dva, o něco větší montované hangáry typu Pícha II.Roku 1926 se na místě původních dřevěných polních hangárů započalo se stavbou dvou velkých železobetonových hangárů. První z dvojice nových hangárů byl zkolaudován 2.listopadu 1926. U druhého železobetonového hangáru však došlo při odstraňování bednění ke zřícení dvou třetin tohoto hangáru vlivem nekvalitních prací. Jeho trosky byly po ukončení soudních sporů odstaněny až v roce 1940.V červenci roku 1927 byla letištní plocha v jižní části rozšířena, což umožňilo přistávat i příčně směrem k hangárům. Úpravy letiště pokračovaly dále v roce 1928, kdy byla vyválcována cesta podél hangárů.V letech 1930-1931 dochází k dalším stavebním pracem. Jsou postaveny nové ubikace pro mužsto a kanceláře štábu. Dochází též k úpravě silnice Olomouc-Topolany těsně okolo Fortu XV. Silnice je napřímena a prochází částí Fortu. Tramvajová trať městské dráhy je prodloužena až k bráně letiště.
Po celou dobu existence letiště využívaly toto letiště kromě vojenských jednotek i civilní organizace. Svá letadla zde měla Brněnsko-olomoucká společnost Aero-Lloyd ing. Harabuse, hangárovala zde i letadla továrníka Bati. Největším civilním uživatelem však byla od roku 1928 místní župa Masarykovy Letecké Ligy (M.L.L.), její propagační letka a plachtařský odbor. 6. června 1935 byl slavnostně otevřen hangár Masarykovy Letecké Ligy na městském pozemku těsně u vojenského letiště. MLL v něm pobývala pouhé dva roky, jelikož se přestěhovala na nově zřízené letiště v Olomouci-Holici. Hangár byl prodán vojenské správě, která jej využívala jako sklad.
Slavnostní otevření hangáru M.L.L. (červen 1935)
Za okupace byla letištní plocha jihozápadním směrem rozšířena a její rozměr byl 900x1000m. Dřevěné hangáry typu “Ehrenvald” byly zbourány, a na jejich místě byl v roku 1942 postaven nový hangár typu HOBAG (zbourán v roce 1955, boční přístavky tohoto hangáru zůstaly zachovány). Vzniká i nový barákový tábor s ubikacemi (po pravé straně cesty směrem od letiště k Olomouci). K železobetonovému hangáru byla přistavena zděná přístavba s kancelářemi a ubikacemi. Dalšími stavbami byly: kancelářská budova, dřevěné převlékárny, dílenská budova a benzínová čerpací stanice. Ke konci války byly provedeny přípravy k destrukcím všech budov na letišti a v přilehlých kasárnách, ničení nebylo však uskutečněno.
V září 1945 přezkoumala komise MNO možnosti dalšího rozšíření a rozvoje letiště. Shledala, že letiště již nelze rozšířit a nelze na něm vybudovat startovní dráhy podle moderních požadavků. Navrhla proto, aby bylo letiště ponecháno jako travnatá plocha pro účely vojenského leteckého učiliště. V následujících letech je zbouráno několik nepotřebných budov v barákovém táboře.
V roce 1954 dochází na letišti k potřebným opravám a rekonstrukcím jednotlivých budov. Koncem roku 1955 jsou některé budovy na letišti uvolněny a předány SVAZARMU. Na letiště se v letech 1956-1960 přemisťuje Hanácký aeroklub z rušenéno letiště Olomouc Holice. Je vybudováno i nové oplocení vojenské části letiště (r.1961).
V roce 1958-59 bylo letiště rozšířeno ve směru hlavního letištního pásu o 3,9 ha. Celková výměra letištní plochy tak činí již 72 ha. Během roku 1959 dochází k přestavbě budovy hangáru č.XXVII na útvarové dílny.
V 60-tých letech postupně probíhají generální opravy všech budov na letišti. Příchod 12. vrtulníkového pluku v roce 1962 do Olomouce sebou přinesl i větší změny ve využívání jednotlivých budov. V roce 1964 je proto vypracován projekt dostavby letiště. Z tohoto projektu je však realizována pouze část. V roce 1966 jsou postaveny zpevněné stojánky pro vrtulníky a seřizovací stojánky. V roce 1967 je prováděna dostavba dalších budov – věž letové kontroly, čerpací stanice s vodárenskou věží, budova mezi hangáry Wagner a další. Následující rok 1968 sebou přináší změny, které se podstatně dotkly zdejšího letiště. Vrtulníkový pluk je nucen se přesídlit do Prostějova a brzy na to odchází i Hanácký Aeroklub na letiště do Vyškova.
Působení sovětských vojsk
Na olomouckém letišti jsou umístěny vojenské jednotky Sovětské Armády. Letiště využívá 490. samostatný vrtulníkový pluk (OVP) armádního letectva, skládající se ze dvou letek vybavených vrtulníky Mi-24, Mi-8, Mi-17. V areálu kasáren dochází v letech 1970-1973 k budování nových velkých opravárenských hal automobilové techniky. Podél východní strany areálu vyrůstají plechové garáže pro automobilovou techniku a sportovní “gorodek”. V roce 1976 je započato s první etapou budování zpevněných vrtulníkových stojánek s pojížděcími drahami a zpevněnou vzletovou přistávací dráhou ve směru původní, travnaté dráhy. V následujícím roce je postavena nová kotelna na LTO a úložiště LTO.
V roce 1986 byla dána do provozu nová vzletová a přistávací dráha (sever-jih), která umožnila provádět vzlety a přistání vrtulníků mimo město Olomouc. O dva roky později, v roce 1988, jsou dostavěny poslední stojánky pro vrtulníky a radionaváděcí stanice pro tuto novou přistávací dráhu (15-33).
V květnu 1989 odchází z Olomouce samostatný automobilní prapor a v červnu i samostatný ženijní prapor. Obě letky 490-tého OVP opouštějí neředínské letiště v dubnu 1990. K 25. září 1990 sovětská armáda předala československé straně část využívaných objektů.
Obnova a současnost
Po odchodu sovětské armády se vrací na letiště civilní a sportovní létání. Hanácký aeroklub obnovuje svou činnost a od města si pronajímá řadu objektů. Je obnovena travnatá vzletová přistávací dráha v původním směru. Zpevněné dráhy a jsou využívány UL sportovními letadly. Rozvoj letiště je však poznamenán majetkovými a pozemkovými spory. Dochází k chátrání mnoha budov, hlavně v kasárenské části. V roce 1995 město Olomouc zřizuje městské letiště ve své správě. Letiště získává status vnitrostátního letiště, od roku 2001 status mezinárodního letiště.
Kasárenskou část letiště v následných letech Armáda převádí Statutárnímu městu Olomouc. Je proveden průzkum a posouzení jednotlivých staveb. Zpráva hovoří o zanedbaných stavbách ve velmi špatném stavu.
Výstavba západní tangenty rychlostní silnice R35 přinesla pro letiště velké změny. Silnice vede přímo přes plochu letiště v místech zpevněné dráhy 15-33, hlavní vzletové a přistávací dráhy jsou zkráceny. Nastal čas, kdy je rozvoj letištní plochy definitivně zastaven. V dubnu 2007 započala první etapa asanace prostoru bývalých kasáren, kontaminovaného nebezpečnými látkami. Jsou zbourány administrativní budovy podél cesty, historické montované hangáry typu Pícha, hangár Wagner, železobetonový hangár. Byla zbourána i další viditelná dominanta letiště - komín kotelny.
Letiště Olomouc-Neředín (červenec 2007)
